SHOCart Liga

aneb závodní prostor, pro který bylo MTBO vymyšleno ;-)

Loňské terény byly již vypasené, nutnost hledání nových voňavých údolí, kvetoucích luk a čerstvé čisté vody zavedlo stádo kobylek do dosud nepoznaných teritorií v okolí říčky Střely. Žádná pastva ale není zadarmo, kobylky si ji musely pěkně zasloužit. Musely poznat co nejvíce ze svého nového území, zjistit za kterým kopcem slunce vychází, kde se pěstuje nejlepší oves, kde se suší nejlahodnější seno, kde tečou říčky, kde jsou brody, kde je hustý les, kde jsou jezera, kde je nejvyšší kopec a za který z nich slunce zapadá. Křížem krážem kobylky projely svou novou zemi, jely cestou, necestou, polem, nepolem, lesem nelesem, nahoru i dolů přes hory a řeky. Vzájemně se zdravily: „Ahoj kobylko“. Když se večer unavené vrátily k dolnímu brodu, radostně řičely. Dlouze si pak vše vyprávěly svým kobylkovským jazykem. Ano, tady budeme trávit léto. Tady budeme běhat, skákat a plodit hříbátka… Až do ranních hodin pak radostně křepčily, tančily na zadních i předních a radostně se třely boky. Kobylkám se u dolního brodu moc líbilo, zvláště ty nové, mladé, čerstvě přivedené do našeho velkého stáda se cítily v bezpečí a spokojené.

Zaznamenala kobylka Komanč

(s Teeebou...)

ideální soundtrack k Ruské ruletě, kterou jsem si letos bohužel nevychutnal v plné palbě (= Meresjev), ale vraťme se k Masakru, v návalu pracovních povinností trochu zasklenému - shora zmíněná píseň totiž sedí spíš k tamní chmelorodé lokalitě.

"Myslíme jenom na to, že chmel je naše zlato, jediné co nám svato, je chmel a jenom chmel. KECÁTE! Protivo! Protivo! Děláme to pro pivo! Pro pivo, protivo, češe každý Čech")

a kdo to nevěděl, pochopil to nejpozději na živé kontrole (a/nebo vůbec ;-))

Oba závody jsem proletěl se zbrusu novými parťáky - ranní seznámení na parkovišti je docela vzrušující prvek v zaběhlém předzávodním rituálu, a oba mi hlavně na poslední chvíli vytrhli trn z paty (a Lukáš dokonce ošetřil dezinfekcí rány vzniklé pokusem o podjetí závory pod Konojedskými bochníky) - původně domluvené ridery zkosila choroba a neviděl jsem to s přihlédnutím ke kvalitě dobře, ale kamarádi holt zafungovali:

"Hodní hoši se najdou vždy a všude

Pátým pádem voláme

Chytrých hochů kdo drží se má za tři

Hodným hochům jen oko pro pláč zbude

Hodní hoši nesmíte nikdy slevit
Hodný hochy... baštim"

Jo ale za tu mapu by shocart i žaket zasloužili "pár dělnickejch pohlavků". Nebýt těch bot, "ještě nikdo, nikdy a nikde neviděl tak šťastnýho brigádníka, resp. závodníka. Ani v televizních novinách".

P.S.: pochvala za úžasnou tombolu na Masakru - bezmála "A jedny památeční hodiny. Svatební dar. S parohama!"

UPDATE

P.P.S.: Baba!!! Mělo mě samozřejmě trknout hned, že to nebude jednoduchý - jooooo "jak to má kola nebo kozy, budou s tím dřív či později problémy ;-)))"

...ty nikam nezablouděj", protože už jsou tu poněkolikátý, takže dávno vědí, že u nádraží v Hrdoňovicích nesedí mapa, a není tedy potřeba je na to upozornit nějakým výřezem mapy u prezentace, natož tu mapu opravit.
"S batohem na zádech sám, na strejdu Karla se ptám" - jj, nová partnerka povlávala na dohled, ale moc jsme si nepokecali, natož aby pomohla s mapou v místě, kde jsem se ztratil stejně jako předloni (silnička na postupu ke drahé kontrole 46 pořád ještě existuje jen v bujných představách SHOCartu) - "jak se v tom country teď vyznat mám?" 8-)))

V Českém ráji je ještě spousta krásných míst, kde jsem zatím nebyl, a dost míst, kde jsem už byl. Letos ale přibylo několik míst, kde už jsem byl několikrát a už tam nikdy nebudu - namátkou lavička nad Bosní, silážní jáma u Vyskeře nebo zábradlí přes strouhu u Kurovodic (mimochodem na mapě bylo stejně jako předloni označeno jiné - to vzdálenější od vsi). Zrovna tak trasy Kost - Sobotka - Mladějov už mám tak akorát, vůbec už nemluvě o dálnici Jičín - Turnov.

Takže resumé - prostor úžasnej, jen ho trochu vytěžit (a že to jde, ukázalo VIPrahlo předloni na Duších), rohozec je prostě rohozec a pořadatelé příjemní. Doufám jen, že si těch map nenechali natisknout třeba tisíc, protože to třeba bylo levnější ;-) v tom případě "už mě tu víckrát neuviděj"...

A teď už k obrázku - není tentokrát z prostoru minulého, ale nadcházejícího závodu. Dobytčák na Lysou právě odjel a na druhé straně z vlaku vystoupil Charles WTB Bronson neboli Ten-co-nikdy-nemrká a hraje tu božskou od Morriconeho...

"Jeden bajk chybí, hehe..."

"Jsou tady dva navíc!"

a tři padouchové klesnou k zemi... 8-)))

Těšíme se!

Saša

P.S.: Když už jsem u těch tří padouchů - nemusím být bystrozraký, abych viděl na Mužském jen "širokého" a jejich singl spolujezdce, zatímco "dlouhý" protáčel nohy dole na asfaltu a vůbec se neobtěžoval do terénu. Kdybych tušil, že budou tak vysoko (nevypadali na to ;-)), zůstal bych na vyhlášení a trochu jim to osladil.

Takhle ať vám aspoň výhra zhořkne v krku! Bronsona na vás, nebo pumpičku do drátů...