SHOCart Liga

450 stupňů Fahrenheita ukazoval teploměr na prezentaci Ruské Rulety. Pouhý stupeň zbýval do samovznícení jízdárny na farmě Ptýrov. A my se postavili na start 6hodinové jízdy na kole. Tedy všichni až na mě. Minutu před startem jsem ještě potřeboval zvládnout spoustu věcí. Vyčůrat se, obléknout, vzít si jídlo a natočit vodu. Sekundu před výstřelem se přiřítím na startovní čáru a jde se na to. Za rohem jízdárny dostáváme bodové hodnocení kontrol, které mi řekne, na které kontroly máme jet a kterými se nemusíme obtěžovat. K předem vymyšlenému postupu přidávám jen údolí potoka Zábrdka. Cestou po silnici na první kontrolu stále promýšlím postup, zejména jak sebrat K20 za 50 bodů. Je ale mimo postup všech variant a brát jí na zpátečku se mi vůbec nechce, tak jí škrtám. Kromě toho najednou nevím, kam jsme vlastně po silnici dojeli. Mé tápání utíná dojezd další dvojice, se kterou se svezeme na K39. Dál pokračujeme na nejbližší dobře bodované kontroly. Daří se nám volit postup po dobrých cestách, které nám přidávají na rychlosti. Od fotovoltaické elektrárny u K33 přejíždíme kopec a sjíždíme do údolí k Zábrdku, kde jsou hned 2 kontroly. Cesta je trochu bahnitá. V jednom místě mi dokonce uvázne kolo, musím ho vytahovat z bahna. Hnědí, ne z opálení, ale od bahna vystoupáme nejkratší cestou na silnici k Vystrkovu. Zde potkáváme uprchlého chovance bohnického ústavu, který nám povídá příhodu o svém rozbitém karavanu. Dřív, než nás taky dožene úpal, jedeme se podívat na parní lokomotivu.
So far, so good. Na dalších 2 kontrolách nejsou kleště, ale nevadí, pokračujeme dál. Začínám poznávat místní krajinu. Vloni jsem tu jel ČP v MTBO a značil trasu Čertovskýho ultratrailu. Chvástám se Michalovi, jak to tady znám a že pojedeme na Krásnou vyhlídku napřímo z jihu. Nevím, komu se to z jihu podařilo, ale my jsme cestu z jihu nenašli a po 36 minutách se vrátili zpět na asfaltku. Objeli jsme skály a ze severní strany jsme na kontrolu dorazili trapně po značce. To ale nebyl konec mému zmatkování. Z vyhlídky jsme sešli na cestu a zase po paměti jsem vyrazil blbě. Po docela dlouhé době jsme dotlačili kola na námi už známé místo, kde jsme před hodinou hledali kontrolu na vyhlídce. Michal stále netušil, co se děje, jen si stěžoval, že se mu mé poslední volby moc nelíbí. Kontrolu pod Širokým kamenem jsme tedy minuli a jeli radši pryč odsud. Cestou k Mimoni nám oběma došlo pití. Ještě jsme se vydrápali na vyhlídku pod kopcem Ralsko a pak jsme projížděli Mimoní. Už úplně zvadlí jsme vyhlíželi, kde nabrat. Všiml jsem si lidí před jedním domem. To byla naše příležitost. S oznámením, že umíráme žízní jsme naběhli do cikánského baráku – rovnou do kuchyně, kde zrovna holky vařili psa k obědu. Nabrali jsme si vodu ve dřezu a možná bychom dostali i porci masa, ale chvátali jsme. V lese za obcí nám v lese babička, jak z pohádky, ukázala místo, kde jsme našli kontrolu u skalní kaple. Následně jsme najeli na ranvej bývalého vojenského letiště našich východních okupantů. Dnes rozlehlá plocha dobře slouží jako odstavné parkoviště a v sobotu byla povrchem pro závody v bruslení. Vůbec se to nedalo srovnávat s dřevorubeckým festivalem, když se mezi lidmi ani nedalo projet. To bylo už dávno. Tentokrát jsme na letišti měli letecký den a rychlostí stíhačky jsme se řítili dál. Museli jsme ale vynechat kontroly u Velké Bukové – vím, jak to tam vypadá. Předloni jsme měli na vrcholu kontrolu na závodě v Adventure Race a v sobotu jsem už nebyl se stavu, který by mi dovolil vyjíždět větší kopce. Byl jsem hotovej. Dokonce jsem i odpískal kontroly u Radechova. Asi bychom je stihli, ale poprvé v životě jsem volil opatrně a měli jsme jistotu, že dojedeme před limitem. Dřív bych se samozřejmě ještě v zoufalství honění posledních bodů snažil objet co nejvíc kontrol. Ale vždy to dopadlo tak, že jsme propásli limit a body za ty kontroly a ještě něco navíc nám odečetli.
Zjistili jsme, že Ralskem s v této oblasti nazývá úplně všechno. Vjedeš do vesnice – Ralsko, jedeš dál – kopec Ralsko, jedeš ke kontrole - biotop Ralsko, vyjedeš z jednoho Ralska a hned je další cedule obec Ralsko.
Přišel jsem na jednu výhodu zpackaného závodu – můžeme odjet ještě před vyhlášením za našimi holkami. Já chodím s Terezou a Michal s jejím jednovaječným dvojčetem Aničkou. Která je moje, nevím, nedají se od sebe rozeznat.
Našel se jen jeden chytřejší tým a na vyhlášení jsme museli zůstat. Shrábli jsme ceny, děkujeme a vyrazili na pohotovost, protože Michal si škaredě odřel zadek, že ani nemohl sedět v autě. Pan doktor mu zadeček namazal ozdravnou mastičkou a vše dobře dopadlo.

Máme za sebou Kobylky, které opět přilákaly nejvyšší počet dvojic na kolo. Myslím, že se všichni vyřádili buď na kole během šesti hodin sbíráním kontrol v okolí řeky Střela nebo na večírcích s konzumováním Kolalokovi limonády. Na stránkách Kobylek přibylo hned několik reportáží od účstníků.

Před seou máme Ruskou Ruletu. Ta má jednu novinku: kategorii jednotlvců s příhodným pojmenováním Ivánek a Nastěnka. Jinak vše zůstává v zajetých kolejích - centrum v Ptýrově u koní, dvou etapový Meresjev, sobotní Maxim a pro rodiny nebo výletníky Mrazík a Málčik. Pořadatelé z OK 24 Praha slibují atraktivním prostředí luk a lesů pod Bezdězem. Věřím, že jim vyjde i počasí. Přihlašovat se můžete až do páteční noci a i na prezentaci, ale organizátorům zjednodušíte práci, když se přihlásíte už teď.

Češi si z Mistroství Evropy v MTBO v Polsku odvážejí medaile. Veronika Kubínová vyhrála sprint s velkým náskokem 77 sekund před druhou Dánkou. V mužích vybojoval Kryštov Bogar stříbro. Rychlejší byl jen Lauri Malsroos z Estonska o 3 sekundy. V sobotu Češi ovládli mixové štafety ve složení Veronika Kubínová, Vojtěch Ludvík, Kryštof Bogar před Ruskem a Finskem. Gratulujeme!

Máme dobrou zprávu pro všechny, co chtěli jet na Mladoticko na Ztracené kobylky, ale naráželi na plnou startovní listinu. Aktuálně se uvolnilo 10 míst a registrace jsou tedy opět otevřeny a pořadatelé se na vás moc těší! :) Nezapomeňte, že letos bude zase závod zpestřen tématem - tentokrát filmem Limonádový Joe a nepodceňte tedy ani teoretickou přípravu. Nebudou chybět naše tradiční ztracené kontroly a večerní hudební produkce se soutěžemi a půlnoční bohatou tombolou! Mapu máme připravenu a kdo chce, může si na našem webu pobloumat nad fotkama, kam jsme letos nasázeli kontroly. A pokud nemáte parťáka, máme opět možnost se napárovat pomocí Kobylek naslepo, aktuálně čeká na kolegu Helena. :)

Z Trigger Whisky Sallonu zdraví Hogo Fogo! :)

V tabulce žebříčku ligy ročníku 2019 jsou již sečteny body za první 3 letošní akce. Pokud v zde naleznete chybu, napište prosím Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript .

V pořadí jsou zahrnuti všichni, kteří si vytvořili registraci a do závodu se přihlásili s číslem ligy. Získat číslo je možné zde.

V jednotlivých závodech získají účastníci (jednotlivě) body dle svého umístění v absolutním pořadí, např. v závodě se 100 dvojicemi získá každý z vítězné dvojice 100 bodů, druhý 99 atd. Na některých závodech se dá jet v kategorii jednotlivců - ti ale body nezískávají.

Na konci roku body sečteme a nejlepší na poslední akci odměníme.