SHOCart Liga

Ahoj pořadatelé akcí Shocartligy

Již existuje nástřel kalednáře závodů Českého poháru MTBO + Masters, ME a MS světa MTBO v ČR. Není ještě tak docela zveřejněný, proto ho zde dávám k nahlédnutí, abyste měli představu, které víkendy by mohly kolidovat s Vašimi akcemi. 2 víkendy ještě nemají přiřazený termín a pořadatele.

Je dojezděno, konečný žebříček vyvěšen, diplomy a ceny pro nejlepší předány.

Hasičskými kobylkami skončil už 13. ročník Shocart ligy. Na zakončení sezóny přijelo i přes podzimní studené počasí docela dost lidí. Předpověď počasí slibovala konec dopoledního deště, což přesně vyšlo. 5 hodin se tedy dalo jet a nezmrznout. Stejně jako vloni se jednalo o závod po asfaltu. Nejsem fanouškem silniční cyklistiky, ale jezdit promáčenými hliněnými cestami za té kosy by se mi taky nechtělo. Doufám, že příští rok pořadatelé závodů nevyměknou a rozmístí kontroly do terénu. Příkladem maximálního využití cest lesem, mezi poli a po loukách je za letošní rok Ztracený baset, na který rád a často vzpomínám. Rád bych vám ukázal mapu, ale nepřežila :-)

Jak dopadl žebříček? O první místa bojovali ve veteránských kategoriích neúnavní objížděči akcí. Musím přiznat, že jsem nečekal, že někdo bude startovat na všech 13 akcích. A hned 4 nezmaři získali body ze všech akcí. 12 závodů objeli a 1 pořádali. Letos byl žebříček postaven tak, aby ho vyhrál ten, kdo bude pilně sbírat body na každé akci, ale příští rok to bude jinak. Detaily ještě pilujeme, ale prozradím, že se nebudou započítávat všechny výsledky. Určitý počet nejhorších bodových zisků se bude škrtat. Žebříček má tedy možnost vyhrát i ten, kdo nepojede všechno. Uznávám, že ne vždy se dá vše stihnout. Další změnou je zvýšení věkové hranice pro veterány na 50 let. V té souvislosti prosím pořadatele závodů, aby veteránské kategorie vypisovali pro dvojice se součtem věků nad 100 let.

Fotky z Kobylek a vyhlášení SL naleznete na odkazu.

Závěrem moc děkuji pořadatelům závodů, že to stále dělají. Nejde o nic snadného. Stojí to spoustu času a není vůbec jednoduché závody dvojic v MTBO na 5 a více hodin připravit. Tím, co nás žene dopředu je motivace. Tou motivací jste vy - účastníci. Je jedno, jestli zapálení závodníci, nebo výletníci, ale bez vás by ty naše akce nebyly. Zachovejte nám věrnost, jezděte a přitáhněte své kamarády a známé, ať je nás víc. Příští rok zase na viděnou na akcích Shocart ligy!

Za SL Hvězdář

VIPrahlé duše o druhém zářijovém víkendu nám nadělily ještě v podstatě letní počasí, včetně bouřky. Poslední závod SHOCartligy, Hasičské kobylky, bude velmi pravděpodobně čistě podzimní záležitostí. Pokud se Krakonoš nerozhodne poslat vochutnávku zimy, což se občas ve druhé půlce října stává. I proto pořadatelé opět neotevřeli dětské kategorie, jen letos přidali možnost bojovat o svoji bednu i těm, co jim ještě nebylo 18, protože ti zvládnou syrovější počasí, ale i povinnou večerní kontrolu.

Kobylkáři navazují na loni založenou tradici podzimních závodů s centrem na pomezí Jizerek a Krkonoš. Opět nepůjde o závod s velikou účastí, je limitována velikostí hospody na 50 dvojic (aktuálně již jen 7 slotů volných). A protože budou kontroly zřejmě výhradně na hasičských zbrojnicích v okolí, počítejte s jednodušším mapováním. Ale také s tím, že všechny nepůjde v pětihodinovém limitu stihnout navštívit a tak budete muset dobře zvolit strategii sběru, abyste maximalizovali bodový zisk (samozřejmě počítejte s různým bodovým hodnocením jednotlivých kontrol). Aby toho nebylo málo, plánují se 2-3 vložené soutěže od hasičů za další body a zopakujeme i povinný hod na čamburíně večer na Mexiku, který jednak udrží účastníky v teple roubené hospody, kde bude hrát živá kapela, ale také zřejmě rozhodne o celkém vítězi letošního ročníku SHOCartligy. Aktuálně jsou totiž na prvních třech místech borci od sebe vzdáleni o pouhý bod. A čamburína určitě dokáže pořadím v závodě zamíchat o víc než jedno místo, to víme z loňska! Takže jak říká Saša, přijeďte si zahrát, nezávoďte! :)

Akci Kobylkáří pořádají zejména z vnitřní potřeby dát lize důstojný společenský závěr. Ano, proběhne tam slavnostní závěrečný ceremoniál celé ligy! Ale nečekejte žádný prolog v lehkém tempu. Hluboká údolí Jizery a Kamenice nebo Černostudniční hřeben věští, že pokud budete chtít, slušně si máknete. A pokud chtít nebudete, zbude na vás "jen" ta společenská část, což by nemělo být zase tak málo! :)

VIPrahlé Duše budou po dvou letech opět v malebné krajině Mariánské zahrady s centrem v oblíbeném kempu Zelené údolí v Mladějově.

Zváni jsou všichni sportovci a fanoušci cyklování. Hlaste se a přijeďte 10. 9. 2022

Ještě jsem Zbloudilého Baseta nejel a letos jsem to napravil. Domluvil se s Kyborgem, zaplatil směšně nízké startovné a v sobotu 20. 8. ráno jsem to valil za neskutečného lijáku po dálnici na Plzeň. Pršelo již několik dní, takže jsem si sebou vzal i nějaké blatníky. A taky vodítko na tahání. Bez něho už radši nikam nejezdím.

A jaké to bylo? No, zajímavé. Však si přečtěte.

Připevnil jsem si 3 blatníky a Kyborgovi vodítko, navlíkl si bundu a minutu před startem jsme stáli připraveni na startovní čáře u místních kabin fotbalového klubu Horní Dolní. Mapu jsme dostali bohužel až po startu, takže bylo jasné, že dřív či později prohraje souboj s bahnem a vodou. Tipoval jsem, že půlka mapy vydrží půlku času, což se pak docela potvrdilo.

Bez dlouhého váhání jsme vyrazili směrem na sever sbírat kontroly. Hned u první jsem se trochu vztekal, protože jsem v mapě neviděl žádnou cestu, která by na kontrolu vedla. Nechali jsme se na ní úspěšně stáhnout jinou dvojicí a pokračovali dál v postupu. Sice jsem nechtěl desetibodové kontroly vůbec brát, ale K12 byla kousíček od silnice, tak jsme se na ní otočili. Byla to poslední desítka, co jsme ten den brali. Cestou na sever jsme sebrali další kontroly a to jsem už plánoval další postup. Jak sebrat střed mapy? To byl oříšek. Nejprve jsme však vzali kontroly 28, 35 a 36 (v tomto pořadí) a vydali se vybrat poměrně snadné, ale dobře bodované kontroly u Čečovic. Nejsem fanda silničního kola, takže jsme se z 25 na 51 nevraceli po silnici, ale dobrodrůžo po koleji v poli, hliněnkou na kraji lesa a pak přes pastviny s ohradníky. Že byly nabité, mohu potvrdit. Další kontroly Filip umístil pěkně zákeřně. Vlastně nebyly propojené cestami. To jsem vzal jako výzvu a v mysli propojil a cestou, necestou se na ně dostali.

U K50 jsme potkali jiné 2 týmy, pak ještě jeden u K80 a pak zase valili lesem přes pěkné 30, 32 a 31 a nastoupali ke kopci Třebušín. Tam Kyborg píchnul. Snažil se to okecat, že má jen měkké kolo, ale opravě se nevyhnul. Opravoval jsem vlastně já a on sabotoval. Vyměnil jsem duši, zkontroloval plášť a nafoukl bombičkou. Marhoun chtěl kolo dohustit, ale honění pumpičky žádný efekt nepřinášelo, asi že nebyla funkční. No a pak odšrouboval hustilku i s ventilkem. Ventilek jsem vyrval, nasadil a duši nafoukl poslední bombičkou. Hurá! Konečně jsme po 16 minutách vyrazili, já soustředěn na blízkou kontrolu, Kyborg sledující své přední kolo, jak se to povedlo opravit a nevšímá si, že odbočuji a pokračuje dál po žluté. Neví, kam jede (už je z mapy), ale vrátí se až za 11 minut, kde na něj čekám na místě, kde jsme spolu naposledy byli. Po půl hodinové přestávce mi začíná bát docela kosa, takže zbytek limitu dávám čoud, abych nezmrznul. Půl hodina chybí, škrtám kontroly u středu mapy. Stejně nevím, jak bychom je našli, mapa vypadá jako nakreslená vodovkama ve stylu impresionismu. Cesty se rozsypaly a barva vytéká z mapníku. Naštěstí nacházíme kontroly pomocí popisu. 2 vysílače jsou vidět již z daleka a stačí jet po cestě, co vede do kopce a máme oba. Ještě bereme třicítku na modré (protože je vidět). To ale vím, že přijedeme do cíle pozdě a propočítám penalizace kvadratické funkce a říkám si, že 5 minut po limitu by bylo super. Přijíždíme 6 minut pozdě a cestou ani netroufáme sebrat desítku na rozbahněném poli, protože nám akorát dochází limit.

Po dojezdu guláš, skvělé koláčky, čokoládová medaile. Mňam, skvělý. Jo, mapa se moc nepovedla, ale jsem strašně rád, že se Filip nebál dát kontroly do lesa. Sice si tím přípravu značně zkomplikoval, ale tak mají vypadat kontroly. Vytěžil prostor na maximum. Byly tam volby a ve výsledku milión postupů. Asi žádná dvojice nejela stejně. Škoda, že mapu nedal předem, abychom si jí zalepili. Takhle mě nemuselo štvát, že je špatně vytištěná a nejde moc číst. Jak se roztekla, tak už to bylo jedno. A byla to zábava. Kdybych nebyl hloupej, tak si jí na startu vyfotím a mám jí v mobilu.

Odkaz na fotky, odkaz na postupy